|
|
Bájná zvířata v zrcadle raně novověké naučné literatury
DVOŘÁKOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce se zabývá dvěma bájnými zvířaty, konkrétně jednorožcem a fénixem od antiky až po raný novověk. Nejprve se v první kapitole věnuji metodologii a současnému stavu bádání o zvířatech celkově, včetně těch bájných. Druhá kapitola představuje jednorožce v antických a středověkých pramenech, kde se toto bájné zvíře zrodilo a vyvíjelo. Třetí kapitola tvoří polovinu hlavního zájmu práce, a to jednorožce v 16. a 17. století. V další kapitole následuje kodifikace fénixe v antice a středověku, kdy i tento bájný tvor měl zde svůj původ. Pátá kapitola tvoří druhou polovinu práce, jež se věnuje bájnému ptáku v 16. a 17. století v naučných a cestovatelských spisech, ale také jak byl fénix zobrazován v krásné literatuře. Následující kapitolou je představení fénixe v hmotných pramenech od antiky po raný novověk.
|
|
|
Dar v symbolické komunikaci šlechtické společnosti českých zemí počátkem novověku
KALIVODA, Jakub
Předkládaná diplomová práce se zabývá dary ve společnosti předbělohorské české a moravské šlechty. Na základě analýzy epistolografických pramenů se pokouší přiblížit osoby dárců a obdarovaných, předměty posílané jako dary a účely, kterých měl tento společenský akt dosáhnout. Velké množství nalezených dopisů umožnilo použití kvantitativního přístupu, prameny jsou však analyzovány i sémanticky. Obdarování je v práci nahlíženo jako způsob komunikace, kterým si zúčastnění šlechtici předávali nějaké informace. Teoreticky je pohled na dary zakotven v antropologických a sociologických prací Marcela Mausse, Pierra Bourdieua a dalších.
|
|
|
Zvíře v každodenní komunikaci na dvoře Jindřicha staršího ze Švamberka
KALIVODA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá symbolickými významy zvířecích darů na dvoře renesančního jihočeského velmože Jindřicha staršího ze Švamberka. Pojednává o osobách na obou stranách komunikace, o rodu pánů ze Švamberka a jeho představiteli Jindřichovi starším ze Švamberka a o spřízněných šlechticích, kteří mu posílali zvířecí dary. Na těchto základech zkoumá roli zvířat ve šlechtické komunikaci. Nakonec se snaží odhalit hierarchii zvířecích darů. Práce je pokusem o použití historickoantropologického směru animal studies na prostředí české raně novověké šlechty.
|
|
|
Hmotná kultura jihočeských sídel raně novověké nižší šlechty
FAKTOR, Lukáš
Bakalářská práce Hmotná kultura jihočeských sídel raně novověké nižší šlechty se zabývá nemovitou a movitou hmotnou kulturou raně novověké nižší šlechty zmíněného regionu. Vychází z archeologických výzkumů, historických studií a dalších pramenů. Důkladným rozborem stavebního vývoje vybraných objektů a jejich historie představuje úroveň hmotné kultury nižší šlechty ve vymezeném období.
|
|
| |
|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
|
| |
|
|
Komunikace Českých Budějovic a nižší šlechty na přelomu 16. a 17. století
GAJDOŠ, Patrik
Předkládaná diplomová práce se zabývá výzkumem komunikace městské rady Českých Budějovic se zástupci nižší šlechty v rozmezí let 1581 až 1584 a dále s přerušením z let 1602 až 1604. Klade si za cíl přiblížit obsah vzájemné korespondence a interpretuje ji v kontextu dějin jihočeského regionu. Předkládá typologii korespondence s cílem identifikovat nejčastější témata, která se vyskytovala ve vzájemné komunikaci městské rady a zástupců nižší šlechty. Předmětem zájmu se rovněž staly konkrétní argumentační způsoby, které konšelé Českých Budějovic využívali. Tento přístup pomohl přiblížit identitu, kterou městský stav skrze písemnosti městské kanceláře vyjevoval. V neposlední řadě zkoumá osídlení zástupců nižší šlechty, kterou se povedlo v berních rejstřících interpretovat. V závěru práce shrnuje zjištěné poznatky a nabízí možné směry, kterými by se bádání o tématu mohlo ubírat v budoucnosti.
|
|
| |
|
|
Čarodějnictví na Třeboňsku v raném novověku
KREJČÍ, Lucie
Tématem předkládané bakalářské práce je problematika čarodějnictví na panství Třeboň v letech 1590-1783. Hlavní úkol je přiblížit a objasnit vztah mezi čarodějnictvím a lidovou kulturou na základě trestně právních pramenů dochovaných ve fondu Velkostatek Třeboň. Dále se budu snažit přiblížit rozdíl mezi normativním a faktickým postihem těchto činů za pomoci dochovaných smolných knih. Do centra pozornosti se dostanou i konkrétní aktéři, kteří stanuli před vrchnostenským soudem, a rovněž bude přiblížen průběh soudního řízení s Františkem Řezáčem za využití metody historické antropologie.
|
host ::
RSS.